Třebešín Technology Tour

S Tatrou na přímý záběr Featured

  • Autor 
  • font size decrease font size increase font size
  • Print
  • Email

To bylo tak …
Je tomu více než dva roky, kdy jsme se s jarní exkurzí TTT vydali daleko na severní Moravu a strávili den plný industriálních zážitků v naší nejstarší automobilce, kopřivnické Tatře. Prohlídka výrobní linky, dynamické zkušebny a akční finále v kabinách Tatrovek na zkušebním polygonu firmy ve svahu nad městem – to vše nadchlo třebešínské cestovatele natolik, že ještě dlouho po návratu vzpomínali na 28. března 2012 jako na dosavadní vrchol cest TTT.Ve výrobním závodě v Kopřivnici, duben 2013 Václav Průcha a Ladislav Luštinec (tehdy 3.F)  si však v tento den ujasnili své další studijní výhledy. Terénní automobilová technika je zajímala stejně jako širé spektrum 3D modelování v CAD systémech. S nástupem do 4. ročníku je čekal výběr tématu pro praktickou maturitní práci: rozhodli se proto své zájmy propojit a podtrhnout je společným jmenovatelem – zaklínadlem, jež znělo: Tatra.

 

Pomocnou ruku v důležité chvíli podal Ing. Branko Remek z Fakulty strojní ČVUT, jenž projektu zajistil podporu v Kopřivnici.  Automobilka přistoupila k námětu velice konstruktivně a po krátkém, věcném jednání vzniklo zadání: vymodelovat ve 3D podvozek malého nákladního automobilu Tatra 805, původně vojenského  4x4 speciálu z 50. let XX. století. Firma 3D model využije v rámci analýz a srovnávacích vývojových studií nákladních automobilů v hmotnostní  kategorii do 12 t.Vzorně rekonstruovaný valník T-805
Kdo chce kam, pomozme mu tam …
A tak si počátkem října 2012 Vašek s Láďou odváželi odpoledním vlakem z Kopřivnice první várku kopií archivních výkresů s dávnými razítky "Tajné –Vojenská správa" (na novějších pak "Odtajněno"), se stigmaty onoho pochmurného období naší historie, kterému se krátce říká "padesátá léta".  
Z křivolakých tvarů odlitků a výkovků se tajil dech, v porovnání s jednoznačnými školními úlohami šlo zjevně o jinou ligu. Některé výkresy ani nepocházely z Kopřivnice, ale z mladoboleslavské Škodovky (AZNP), kam byla výroba T805 dočasně direktivně převedena.
Práce se zvolna, ale jistě rozběhla za perfektní podpory Ing. Ondřeje Skácela, projektanta Tatry, který Vaškovi a Láďovi systematicky zajišťoval datovou přípravu (výkresy, konzultace) a Ing. Radomíra Smolky, ředitele technického vývoje kopřivnické automobilky, jenž projektu poskytoval plnou záštitu. Oba studenti dvakrát navštívili konstrukční oddělení a výrobní provozy firmy, průběžně se konzultovalo v rámci čilé elektronické korespondence. Profesionální přístup k řešení  zadání se jim vyplatil  –  16. května 2013 práci obhájili "za 1" před maturitní komisí.

K tomuto dni ale vedla dlouhá cesta …
Model vznikal ve studentské verzi  aplikace SolidWorks2102, kterou designeři z předchozí výuky dobře ovládali. Jedním z cílů maturitního projektu bylo i využití databázového úložiště SolidWorks EnterprisePDM pro komplexní správu dat celého projektu. Pořádek v datech, přehledná správa jednotlivých verzí souborů a možnost jejich jednoznačné kontroly jsou totiž základními podmínkami produktivní spolupráce i v miniaturním – dvoučlenném konstrukčním týmu.
Podvozek T-805 - čelní diferenciál rozpracovaný v SolidWorksBěhem půlroční intenzivní tvorby rozsáhlé sestavy podvozku T-805 si Vašek a Láďa nejednou sáhli doslova na dno svých modelářských sil, přičemž "nadoraz" testovali výkon počítačů, s nimiž pracovali. Kromě toho, že se "cestou" zdokonalovali ve využívání  výkresové dokumentace a v ovládání SolidWorks, zdolali úspěšně též řadu úskalí, která na první (ale pouze na první) pohled působila nezáludně. Bylo zapotřebí stanovit a dodržovat přehlednou strukturu názvů pro všechny díly a sestavy, vybrat vhodné materiály dílů jako alternativy k materiálům uváděných na 60 let starých výkresech. Model podvozku T-805 - skříň redukčního převoduK některým dílům byly k dispozici výkresy jiné verze, než bylo zapotřebí pro danou sestavu, jiné výkresy se nedochovaly vůbec. Mnoho  detailů vznikalo na základě fotografií a také dle údajů z dílenských příruček.

Prohlédněte si v obrázkové galerii detaily 3D modelu podvozku Tatry 805 - stojí za to !
Páteřový rám s centrální rourou, kterou prochází hnací hřídel, nezávisle výkyvné polonápravy, pohon všech kol. To je tzv. Tatra concept, uspořádání použité poprvé konstruktérem Hansem Ledwinkou roku 1923 u osobního vozu Tatra 11 (tehdy s pohonem pouze zadní nápravy). Pro výrobky kopřivnické továrny je taková koncepce podvozku typická. Patentované řešení umožňuje vozu dobrou průchodnost terénem díky stálému kontaktu kol s povrchem vozovky.Model podvozku T-805 - celkové sestavení Klasické je zařazení čelního diferenciálu a redukčního převodu do pohonu, stejně jako využití kolových redukcí. Všechny tyto prvky Tatra montuje do svých vozů dodnes, ať už se vyznačují znakem náprav 4 x 4, 6 x 6 či jiným. Podvozek T-805 se vyznačoval ještě odpružením pomocí torzních tyčí.
T-805 byl vůz skvělých jízdních vlastností, jenž přišel v nešťastné době, jejíž politicko-ekonomické zvraty neblaze poznamenaly kvalitu jeho výroby. Různé verze typu poctivě sloužily vojákům armády, která si jeho vývoj objednala, později pak i hasičům a dalším civilním uživatelům. Dvě "osmsetpětky" se zapsaly do historie výprav cestovatelů Hanzelky a Zikmunda, kteří se za jejich volanty vydali na svou druhou velkou cestu Asií. Dnes je T-805 téměř  - a neprávem - zapomenuta.

T-805 cestovatelů H + Z vystavená v kopřivnickém muzeuNaše dny naštěstí přejí tvůrčím projektům mnohem více, než napjatá doba před více než půl stoletím. Díky nadšení dvou šikovných třebešínských strojařů, jejich technickému zázemí a pomoci odborníků z praxe budeme tak mít po ruce kvalitní virtualizaci nejdůležitějších částí podvozku tohoto svižného a obratného auta i poté, kdy poslední opravdové T-805 skončí svou pouť ve šrotu či -  raději - v muzejních depozitářích. Autoři projektu s Ing. Branko Remkem, CSc., zástupcem Tatra a.s., po obhajobě maturitní práce na Třebešíně, 16. 5. 2013Vašek s Láďou svůj 3D podvozek T-805 letos nominovali do CAD soutěží firem Solidvision a C-agency, v červnu bude model prezentován na tradiční konferenci Stretech, kterou pro středoškolské projekty pořádá Fakulta strojní ČVUT v Praze.

Dejme teď slovo autorům díla, nyní již absolventům naší školy, kterým zároveň blahopřejeme k úspěšnému složení všech maturitních zkoušek a přejeme jim plný zdar do budoucnosti !


Jaké hlavní motivy vás přivedly k řešení práce takového rozsahu?
Kromě toho, že nás baví a zajímají terénní automobily, tak to pro nás byla výzva. Školní práce typu "skříně čerpadla" už pro nás nebyly zajímavé a chtěli jsme zkusit něco "pořádného".

Které momenty/části práce jste vnímali jako nejnáročnější ?
Vyjma modelování nejsložitější součástí – velkých odlitků - to byly chvíle skládání vrcholové sestavy celého podvozku, při kterých se objevovaly stále nové chyby a problémy. Tyto nepříjemné situace ještě umocňovala nízká výkonnost našich počítačů, což se projevovalo neúměrným zpomalením všech procesů či úplným kolapsem.

Kolik svého času jste do řešení projektu investovali ?
Bohužel jsme si nevytvořili nic jako pracovní deník, takže to je pouze odhad, o jehož přesnosti by se dalo polemizovat, ale předpokládáme, že časová investice do tohoto projektu se pohybuje někde v intervalu 250 až 350 pracovních hodin za každého z nás.

Jak jste si práci v týmu naplánovali a rozdělili? Dařilo se tento plán dodržovat?
Plánování neprobíhalo nijak zvlášť napřed, co kdo udělá se řešilo spíše aktuálně dle potřeby a volného času.

Dá se nějak specifikovat, které díly/sestavy jsou "víc Vaškovy" a které "víc Láďovy" ?
(odpovídá Václav): Tak to je složitější otázka než se může zdát! Já dělal diferenciál, rozvodovky, centrální rouru i s vystrojením... - Láďa modeloval stejnoběžný kloub, skříň kolové redukce, redukční skříň, kloub řízení (skříň), brzdy... Na většině věcí máme samozřejmě určitý podíl oba.

Co byste při pohledu zpět v tomto projektu řešili jinak – líp ?
S postupem času jsme zjistili, že námi vytvořený systém číslování souborů není zcela optimální a jistě bychom ho dnes řešili jinak. Také bychom do projektu takovéhoto rozsahu už nešli bez dostatečného hardwarového zázemí – mám na mysli domácí počítače. Školní vybavení v tomhle směru plně obstálo, většinu náročných grafických renderů jsme generovali na PC v učebnách.

Co si myslíte o významu spolupráce školy s firmou, jakou je např. Tatra – znamená to nějaký přínos pro kvalitu studia – jak tyto věci vnímáte?
Škola sama může v tomto směru jen těžko nabídnout to, co soukromá firma. Je-li to ještě firma formátu Tatra a.s., nedá se o přínosu pochybovat. Kromě poskytnutých výkresů jsme získali také zkušenost spolupráce mimo omezené prostředí školy, kde probíhá komunikace vždy pouze v rovině žák – učitel.

Střední školu máte úspěšně za sebou.Kam míříte dál ?
Oba budeme pokračovat ve studiu na strojní fakultě ČVUT, modelování nás baví a bude i nadále součástí naší výuky, nebránili bychom se ani práci v tomto oboru při studiu.


 

01_t_805_schema_pohonu_01
01_t_805_schema_pohonu_01
02_t_805_pohon_kola_01
02_t_805_pohon_kola_01
03_t_805_polonaprava_01
03_t_805_polonaprava_01
04_t_805_zadni_naprava_01
04_t_805_zadni_naprava_01
05_t_805_vykyv_zad_napravy
05_t_805_vykyv_zad_napravy
06_t_805_presazeni_polonaprav
06_t_805_presazeni_polonaprav

Rate this item
(4 votes)
back to top